4. Návrh protipožárních izolací VZT potrubí
Vzduchotechnické potrubí je dnes součástí celé řady objektů, ve stavebnictví je využíváno hlavně při výstavbě obchodních center, supermarketů, multifunkčních domů, kin, divadel, výrobních či sportovních hal, hotelů, atd. Většinou jde o objekty určené pro širokou veřejnost, kde je větší koncentrace lidí a proto i vyšší požadavky na protipožární bezpečnost v těchto objektů, zejména zvýšené požadavky na ochranu proti šíření požáru vzduchotechnickým potrubím.
K protipožární izolaci VZT potrubí se nejčastěji používají výrobky z minerální vlny, v drtivé většině případů z kamenné vlny. Ta je nehořlavá s bodem tání vyšším než 1000 °C. Z požárního hlediska je jedním z nejbezpečnějších materiálů, konstrukce takto chráněné mají vyšší požární odolnost.
K protipožární izolaci VZT potrubí se nejčastěji používají výrobky z minerální vlny, v drtivé většině případů z kamenné vlny. Ta je nehořlavá s bodem tání vyšším než 1000 °C. Z požárního hlediska je jedním z nejbezpečnějších materiálů, konstrukce takto chráněné mají vyšší požární odolnost.
Pasivní ochrana VZT potrubí je možná dvěma základním principy:
- V místě konstrukce oddělující od sebe dva požární úseky instalovat do vzduchovodu požární klapku.
- Vzduchovod opatřit izolačním systémem, který je zkoušen podle ČSN EN 1366-1 a má klasifikační osvědčení dle ČSN EN 13501-3. Tomuto druhému způsobu se dále budeme věnovat.
4.1 Legislativa
Reprezentační VZT potrubí, které má odolávat šíření požáru z jednoho požárního úseku do druhého se zkouší podle normy ČSN EN 1366-1. Normu lze aplikovat na svislá i vodorovná potrubí, rozvětvená i nerozvětvená, pro působení plamene zevnitř nebo zvnějšku potrubí. Norma specifikuje metodu pro stanovení požární odolnosti svislých a vodorovných VZT potrubí za normových podmínek požáru. Při zkoušce se měří doba, po kterou potrubí, specifikovaných rozměrů a zavěšené jako v praxi, vyhoví definovaným kritériím.
Tato norma se používá ve spojení s ČSN EN 1363-1, která stanovuje požadavky pro určení požární odolnosti různých prvků stavebních konstrukcí vystavených normovým podmínkám působení požáru. V normě jsou stanovena kritéria, pomocí nichž lze vyhodnotit schopnost potrubí zabránit přenosu požáru vlivem destrukce potrubí (celistvost E), tepelného přenosu (izolace I) a zabránění průniku kouře (kouřotěsnost S). Zkušební vzorek se vystaví specifickému režimu ohřívání a chování vzorku se monitoruje na základě kritérií popsaných v ČSN EN 1363-1. Požární odolnost zkušebního prvku je vyjádřena dobou, po níž jsou příslušná kritéria splněna.
Vlastní zatřídění se potom provádí podle klasifikační normy ČSN EN 13501-3. Klasifikace uvádí, zda jsou splněna kritéria při požáru zvnějšku (označení o › i) nebo zevnitř (označení i › o) nebo z obou směrů (i - o) a zda toto platí pro horizontální potrubí (označení ho) či vertikální (ve), nebo pro obě (ve, ho). Např. třída „EI 30 S – ve, ho (o › i) S“ označuje VZT potrubí schopné zachovat celistvost, tepelnou izolaci a kouřotěsnost po dobu 30 minut při působení požáru zvnějšku, pro vertikální i horizontální polohu.
4.2 Maximální povolené rozměry VZT potrubí
Zkušební norma ČSN EN 1366-1 definuje velikost zkušebního vzorku 1000 x 500 mm a výsledek zkoušky lze aplikovat až na rozměry kanálu 1250 x 1000 mm. Co dělat s potrubími většího průřezu a jakým způsobem je testovat norma nestanovuje. Bude-li tedy potrubí většího průřezu, tak na něj nelze vztáhnout certifikát.
Příčný průřez zkušebních vzorků
Dovolené zvětšení rozměrů při přímé aplikaci
Detailnější informace najdete v katalogu požárních izolací (pdf verze).
4.3 Sortiment protipožárních izolací
V naší nabídce najdete protipožární systém firmy Orsil využívající technické desky Orstech 65 H.
 |